Obec Dubné - oficiální stránky

    Obec Dubné se nachází 7 km západně od Českých Budějovic v malebné krajině mezi rybníky pod úpatím prvních kopců Blanského lesa. Tvoří ji tyto části: Dubné, Křenovice, Třebín a Jaronice. První písemné zmínky o Dubném jsou z roku 1263.
V současné době má Dubné celkem 1230 obyvatel. Množstvím rybníků, hrází, lesů a vyhlídkových míst je tato oblast výhodná zvláště pro pěší turistiku i projížďky na kole. 
    Část DUBNÉ má 590 stálých obyvatel. Nejvýznamnější dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, o kterém je v obecní kronice zmínka z r. 1390. První záznam o škole je z r. 1659. Bývala přízemní o jedné třídě. Nová čtyřtřídní školní budova byla vystavěna v r. 1888 a 1. září 1963 byla otevřena nová základní devítiletá škola. Stará školní budova byla zrekonstruována a nyní se v ní nachází obecní úřad včetně matriky a obřadní síně. V obci má trvalé sídlo také mateřská škola, pošta, zdravotní středisko a římskokatolická farnost. Na návsi je možnost občerstvení včetně stravování.
    Největším podnikatelským subjektem v obci je Zemědělská společnost Dubné a. s. Na návsi vyniká nově opravený pomník padlých z 1. a 2. světové války. V Dubném působí jednotka Sboru dobrovolných hasičů, která je zařazena do záchranného systému okresu. Dubné má vlastní čistírnu odpadních vod, na níž je také napojena část Křenovice.
    KŘENOVICE s 370 obyvateli jsou druhou největší částí obce. Nacházejí se zde dvě staré kapličky. Občané zde mají soukromý obchod se smíšeným zbožím a dva hostince, které lze využít k příjemnému posezení i občerstvení. Na návsi se nachází pomník padlých z 1. světové války. Velmi aktivní je zde Sbor dobrovolných hasičů.
    TŘEBÍN má 180 obyvatel. Na návsi se nachází kaple se zvoničkou. Za zmínku stojí Třebínský rybník, pod jehož hrází najdeme oddechovou parkovou zónu s dětským hřištěm, hřiště na tenis, nohejbal i plážový volejbal.
    JARONICE jsou nejmenší částí obce s 90 stálými obyvateli. Celé území má charakter venkovního osídlení bez průmyslové výroby. Některá stavení slouží pouze k rekreaci. V Jaronicích je opraven památník padlých z 1. světové války.

Nejstarší zprávy o osídlení kraje:
    Krajina okolo Dubného byla původně osídlena kočovníky, kteří pro svá stáda využívali chudou půdu. Postupem času se vraceli trvaleji k pastevectví a obilnářství a směňovali svá stáda za ozdoby a zbraně. V posledních pěti stoletích před Kristem byly tyto kraje (podle Dalimila) zalidněny keltskými kmeny, jejichž život zde potvrzují i archeologické nálezy. V lese Kotlov, asi 2 km jihozápadně od středu obce, je možné vidět skupinu mohyl ze starší doby bronzové a doby halštatské.

První zmínky o Dubném, středověká vesnice 
    Obec Dubné (původně Duben, Dubný, Dubná) bývala farní vsí Budějovic. Poprvé je o ní zmínka v Zemských deskách z r. 1263, kdy se po ní psal rytíř Sudslav z Dubného. Později, v r. 1354 se uvádí Vyšemír, po něm Nedamír a Beneš z Dubného (1390-1424). Ve 13. – 14. století byl v Dubném kostel a dvě tvrze, které však nevznikly ve stejnou dobu. Tyto tvrze rozdělovaly Dubné na dvě části:

První tvrz
    stávala přibližně v místě dnešní fary a byla obehnána příkopem. V letech 1463-1468 ji obýval Oldřich Roubík z Hlavatec se svým synem Jindřichem. V roce 1469 byla tato tvrz dobyta Janem z Rožmberka, který se zmocnil majetku a jejich obyvatele zajal. Někteří byli dáni do vězení v Krumlově. Část Dubného však Roubíkům zůstala; v roce 1526 obdržel Dubné za svůj díl Ctibor Roubík. Posledním majitelem před Bílou horou byl Adam Chval Kunaš z Machovic, který si vzal za ženu Polyxenu Ojířovou z Dubného. Jemu byl majetek zabaven a statek v Dubném koupilo v roce 1623 město Budějovice. Za městské správy tvrz zchátrala, takže r. 1692 z ní byly vidět jen zbytky zdí a náspů, jež byly potom srovnány se zemí a místo bylo posázeno planými hruškami. Zachovaly se pouze části tvořící zdivo dnešní fary.

Druhá tvrz
    Druhou tvrz obývali v 15. století Benešové z Dubného, později Dubenští z Chlumu. Po jejich vymření se o tuto část dělilo šest dědiček, které způsobily roztržení Dubného na malé části. Poloha druhé tvrze jakož i okolnosti, za kterých došlo ke spojení Dubného do jednoho celku, nelze z historických pramenů doložit.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Chrám Nanebevzetí Panny Marie je raně gotický, připomínán již ve 14. stol. (presbytář). Portál na severní straně lodi je z let 1340-50. V r. 1525 byl kostel upraven jako dvoulodní se síťovou klenbou nesenou třemi pilíři. Teprve v r. 1575 byla postavena věž. Kostel byl dále stavebně upravován v r. 1730 – rozšířena okna, přistavěna předsíň před západním průčelím a sakristie. V r. 1784 byl okolo kostela zřízen hřbitov, na němž se pohřbívalo až do r. [doplnit]. Hřbitovní zeď se zachovala a dnes je chráněna jako kulturní památka.
    V r. 1897 musela být pro špatný stav zbourána věž, aby r. 1901 byla postavena nová.
    Zajímavostí kostela jsou renesanční náhrobní kameny z 16. a zač. 17. stol z bývalé krypty. Do ní byly pohřbíváni členové místních rytířských rodů, jejichž jména jsou ještě dnes, i přes mechanické opotřebení kamenů, čitelná.
    Dubné bývalo poutním místem – např. v r. 1759 sem o poutní slavnosti (15. srpna) putovala procesí z Pištína, Čakova, Brloha, Křemže, Zlaté Koruny, Boršova a Strýčic.

Zvony věže kostela
    Věž kostela v Dubném měla čtyři zvony, z nichž nejstarší byl odlit r. 1518 v Praze. Váží cca 800 kg a díky svým rozměrům se dochoval do dnešní doby. Tři menší zvony byly zabaveny v r. 1916. K slavnostnímu svěcení nových dvou zvonů došlo v r. 1935, zanedlouho, r. 1942, je ovšem potkal stejný osud, jako tři předchozí. Od června 1996 se věž pyšní opět čtyřmi zvony, když tři nové byly pořízeny veřejnou sbírkou nákladem 850.000 Kč.