Obec Dubné se nachází 7 km západně od Českých Budějovic v malebné krajině mezi rybníky pod úpatím prvních kopců Blanského lesa. Tvoří ji tyto části: Dubné, Křenovice, Třebín a Jaronice. První písemné zmínky o Dubném jsou z roku 1263.
V současné době (6.11.2017) má Dubné celkem 1547 obyvatel. Množstvím rybníků, hrází, lesů a vyhlídkových míst je tato oblast výhodná zvláště pro pěší turistiku i projížďky na kole. 
    Část DUBNÉ má 723 stálých obyvatel. Nejvýznamnější dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, o kterém je v obecní kronice zmínka z r. 1390. První záznam o škole je z r. 1659. Bývala přízemní o jedné třídě. Nová čtyřtřídní školní budova byla vystavěna v r. 1888 a 1. září 1963 byla otevřena nová základní devítiletá škola. Stará školní budova byla zrekonstruována a nyní se v ní nachází obecní úřad včetně matriky a obřadní síně. V obci má trvalé sídlo také mateřská škola, pošta, zdravotní středisko a římskokatolická farnost. Na návsi je možnost občerstvení včetně stravování.
    Největším podnikatelským subjektem v obci je Zemědělská společnost Dubné a. s. Na návsi vyniká nově opravený pomník padlých z 1. a 2. světové války. V Dubném působí jednotka Sboru dobrovolných hasičů, která je zařazena do záchranného systému okresu. Dubné má vlastní čistírnu odpadních vod, na níž je také napojena část Křenovice.
    KŘENOVICE s 430 obyvateli jsou druhou největší částí obce. Nacházejí se zde dvě staré kapličky. Občanům i návštěvníkům jsou k dispozici dva hostince, které lze využít k příjemnému posezení i občerstvení. Na návsi se nachází pomník padlých z 1. světové války. Velmi aktivní je zde místní skupina Českého červeného kříže a sbor dobrovolných hasičů.
    TŘEBÍN má 248 obyvatel. Na návsi se nachází kaple se zvoničkou. Za zmínku stojí Třebínský rybník, pod jehož hrází najdeme oddechovou parkovou zónu s dětským hřištěm, hřiště na tenis, nohejbal i plážový volejbal.
    JARONICE jsou nejmenší částí obce s 146 stálými obyvateli. Celé území má charakter venkovního osídlení bez průmyslové výroby. Některá stavení slouží pouze k rekreaci. V Jaronicích je opraven památník padlých z 1. světové války.

Nejstarší zprávy o osídlení kraje:
    Krajina okolo Dubného byla původně osídlena kočovníky, kteří pro svá stáda využívali chudou půdu. Postupem času se vraceli trvaleji k pastevectví a obilnářství a směňovali svá stáda za ozdoby a zbraně. V posledních pěti stoletích před Kristem byly tyto kraje (podle Dalimila) zalidněny keltskými kmeny, jejichž život zde potvrzují i archeologické nálezy. V lese Kotlov, asi 2 km jihozápadně od středu obce, je možné vidět skupinu mohyl ze starší doby bronzové a doby halštatské.

První zmínky o Dubném, středověká vesnice 
    Obec Dubné (původně Duben, Dubný, Dubná) bývala farní vsí Budějovic. Poprvé je o ní zmínka v Zemských deskách z r. 1263, kdy se po ní psal rytíř Sudslav z Dubného. Později, v r. 1354 se uvádí Vyšemír, po něm Nedamír a Beneš z Dubného (1390-1424). Ve 13. – 14. století byl v Dubném kostel a dvě tvrze, které však nevznikly ve stejnou dobu. Tyto tvrze rozdělovaly Dubné na dvě části:

První tvrz
    stávala přibližně v místě dnešní fary a byla obehnána příkopem. V letech 1463-1468 ji obýval Oldřich Roubík z Hlavatec se svým synem Jindřichem. V roce 1469 byla tato tvrz dobyta Janem z Rožmberka, který se zmocnil majetku a jejich obyvatele zajal. Někteří byli dáni do vězení v Krumlově. Část Dubného však Roubíkům zůstala; v roce 1526 obdržel Dubné za svůj díl Ctibor Roubík. Posledním majitelem před Bílou horou byl Adam Chval Kunaš z Machovic, který si vzal za ženu Polyxenu Ojířovou z Dubného. Jemu byl majetek zabaven a statek v Dubném koupilo v roce 1623 město Budějovice. Za městské správy tvrz zchátrala, takže r. 1692 z ní byly vidět jen zbytky zdí a náspů, jež byly potom srovnány se zemí a místo bylo posázeno planými hruškami. Zachovaly se pouze části tvořící zdivo dnešní fary.

Druhá tvrz
    Druhou tvrz obývali v 15. století Benešové z Dubného, později Dubenští z Chlumu. Po jejich vymření se o tuto část dělilo šest dědiček, které způsobily roztržení Dubného na malé části. Poloha druhé tvrze jakož i okolnosti, za kterých došlo ke spojení Dubného do jednoho celku, nelze z historických pramenů doložit.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Chrám Nanebevzetí Panny Marie je raně gotický, připomínán již ve 14. stol. (presbytář). Portál na severní straně lodi je z let 1340-50. V r. 1525 byl kostel upraven jako dvoulodní se síťovou klenbou nesenou třemi pilíři. Teprve v r. 1575 byla postavena věž. Kostel byl dále stavebně upravován v r. 1730 – rozšířena okna, přistavěna předsíň před západním průčelím a sakristie. V r. 1784 byl okolo kostela zřízen hřbitov. Z něj se zachovala hřbitovní zeď, která je dnes chráněna jako kulturní památka.
    V r. 1897 musela být pro špatný stav zbourána věž, aby r. 1901 byla postavena nová.
    Zajímavostí kostela jsou renesanční náhrobní kameny z 16. a zač. 17. stol z bývalé krypty. Do ní byli pohřbíváni členové místních rytířských rodů, jejichž jména jsou ještě dnes, i přes mechanické opotřebení kamenů, čitelná.
    Dubné bývalo poutním místem – např. v r. 1759 sem o poutní slavnosti (15. srpna) putovala procesí z Pištína, Čakova, Brloha, Křemže, Zlaté Koruny, Boršova a Strýčic.

Zvony věže kostela
    Věž kostela v Dubném měla čtyři zvony, z nichž nejstarší byl odlit r. 1518 v Praze. Váží cca 800 kg a díky svým rozměrům se dochoval do dnešní doby. Tři menší zvony byly zabaveny v r. 1916. K slavnostnímu svěcení nových dvou zvonů došlo v r. 1935, zanedlouho, r. 1942, je ovšem potkal stejný osud, jako tři předchozí. Od června 1996 se věž pyšní opět čtyřmi zvony, když tři nové byly pořízeny veřejnou sbírkou nákladem 850.000 Kč.